Gaming:
Je pro nás hraní her dobré?
Zpět na seznam článků

16.11.2020
Vojtěch Očenášek
Ať už nedočkavě čekáš na nový Cyberpunk, datadisk Shadowlands k dnes už nesmrtelné online hře World of Warcraft, nebo si zkrátka čas od času zahraješ některou ze starších her, pravděpodobně to děláš proto, že je to prostě zábava.
Psychologové z různých koutů světa se proto už dlouhou dobu snaží zjistit, co přesně nás na hraní tak láká a proč jsme u něj schopni trávit velkou část volného času. Gaming se totiž stává běžnou součástí našich životů, a to i přesto, že starší generace mocně nechápou. Kromě zábavy lidem přináší taky spoustu nových dovedností. Zlepšují naše reflexy, učí nás strategicky přemýšlet a často se díky nim naučíme cizím jazykům. To jste nám potvrdili i na našem Instagramu. Nelze se teda divit, že se psychologové snaží přijít na kloub tomu, co dalšího si ze hry každý gamer odnáší.
Výzkum v oblasti motivace ukazuje, že hry často v člověku přináší pocity naplnění ve třech základních oblastech, které do určité míry předurčují naši spokojenost.
HRANÍ DODÁVÁ MOŽNOST ZAŽÍT ÚSPĚCH
Od prvních konzolových her, které si pomalu nepamatují ani tví rodiče, uběhla spousta času. Jedna věc ale přetrvává dodnes. Jsou to výzvy, které hry přináší, a které nás stále baví. Každá dobrá hra je vystavěná tak, aby ti pořád poskytovala možnost plnit úkoly a řešit problémy, které přesně odpovídají tvým možnostem.
Jakmile je hra moc lehká, je nudná. Naopak pokud jsou úkoly moc těžké, můžeš cítit frustraci. A tohle je přesně kouzlo dobrých her dnešní doby. Dokážou se přizpůsobit tomu, na jaké úrovni tvé dovednosti jsou a neustále ti tak nabízí dobře vyvážené výzvy.
VE HŘE ROZHODUJEŠ TY
Druhou důležitou složkou je fakt, že ve většině současných her máš věci ve svých rukou. Čím více pocitu svobody a volby ti hra dá, tím více si ji pravděpodobně můžeš užít. Otevřené světy, volby charakteru anebo zásadní rozhodnutí v příběhu – to vše způsobuje, že tě hra může velmi rychle pohltit.
VE HŘE NEJSI SÁM – KOMUNITA HRÁČŮ
V dnešní době už taky neplatí, že zapálený hráč je pořád sám. Nejen že je velká spousta her multiplayer a tím pádem si ji můžeš užívat i ostatníma, ale komunita, která okolo hraní her vznikla je tak velká, že ti může dodat pocit, že někam patříš.
Při hraní je fajn myslet na to, že přesně tyto oblasti jsou zásadní i v reálném životě. Možná ti jejich znalost může pomoc zjistit, co ti mimo hry chybí a pomůže ti tak najít způsoby, jak si ve stejné míře užívat taky mimo komp nebo konzoli. Nechceme tím ale říkat, že je hraní špatné. To určitě ne. Stále víc se stává součástí běžného života a my věříme, že to má svůj smysl.
Zajímavost – závislost na hraní
Výzkumy naznačují, že hraní her přechází v závislost právě tehdy, když nemáme zmíněné tři oblasti dobře naplněné v reálném životě. Jejich zajištění pak přenášíme právě čistě do virtuálního světa a z dobrovolné zábavy se stane něco, co zkrátka dělat potřebujeme. Bohužel se tím ale časem snižuje prožitek ze hry, protože už to neděláš zas tak dobrovolně.
Zajímavost – agrese ve hrách
O tom, jestli je agrese ve hrách špatná, nebo neutrální, se budou výzkumníci ještě nějakou dobu přít. Zatím se ale ukazuje, že přímo agrese není pro líbivost hry nijak zásadní. Obecně ji vyhledávají o něco více ti, kteří mají k agresivnímu jednání sklony i v běžném životě. Agresivní prvky ve hrách ale můžou sloužit taky k jiným účelům, než se může zdát. Například hodně krvavé hry můžou hráči lépe poskytovat informaci o tom, že to, co dělá, dělá dobře. Každá kapka krve totiž může reflektovat úspěšnou ránu a tím pádem úspěšné řešení situace.