Motivace je celkem zapeklitá věc. Nejen že jí nikdo nedokáže dokonale porozumět z hlediska vědy, ale často je těžké chápat taky vlastní pohnutky k tomu, co děláme. V Congroo se s motivací snažíme pracovat. Využíváme primárně zahraničních výzkumů a pokoušíme se toto téma zprostředkovávat dál. Věříme, že také skrze porozumění vlastním motivům, můžeme usnadnit volbu budoucího směřování, ať už jde o profesi nebo o studium. Poznáváme tak totiž sami sebe.

Často můžeme vidět rovnítko mezi motivací, odměnami a tresty. Když něco udělám, něco z toho budu mít. Když něco neudělám, vyhnu se trestu. Tenhle model zdaleka nedokáže vždy popsat, proč lidi v běžném životě dělají, co dělají, ale zároveň nám dobře poslouží v některých konkrétních případech.

Chování na základě odměn a trestů můžeme označit jako takzvanou „externí (vnější) regulaci“. Může to znít děsivě, ale vlastně nám to jen říká, že činnosti děláme proto, abychom něco získali od okolí, nebo se něčemu vyhnuli. Například chodím na brigádu, protože chci peníze. Anebo třeba proto, že mě rodiče nutili a já od nich chci mít pokoj. Z podobných důvodů si můžu vybírat taky vysokou školu nebo své budoucí povolání.

Chování, ke kterému nás vedou čistě jednoduché odměny z okolí, má často špatnou kvalitu. Určitě budete souhlasit, že pokud vám přestanou vyplácet peníze z brigády a vy tam chodíte jen kvůli nim, přestanete pracovat. Odměna nebo vyhnutí se trestu jsou v těchto případech vlastně podmínkou pro to, abychom něco dělali.

Z toho už asi vyplývá, že potřeba mít neustále splněnou nějakou podmínku k tomu, aby naše chování vedlo ke spokojenosti, není úplně výhodná. Externí regulace může vstupovat do velké spousty našich rozhodnutí, často úplně automaticky. Abychom jí lépe porozuměli a dokázali si označit ty činnosti a volby, které z ní vychází, je dobré začít více nad našimi motivy přemýšlet. Kdykoli se vám to povede, zkuste se zamyslet, co vás k vašemu chování vlastně vede. Není třeba pokaždé přesně pojmenovat, co za tím je – důležité je hlavně zvídavé nastavení vlastní hlavy. Právě díky tomu se můžeme postupně lépe poznávat a chápat. A právě to nám může pomoci také činit v danou chvíli smysluplnější rozhodnutí.

Zkusit můžete například tyto otázky: Kdo bude mít z téhle činnosti/volby užitek? Jsem to já, nebo někdo jiný? Dává mi rozhodnutí smysl dlouhodobě? Dokážu se s ním ztotožnit? Bude mi to přinášet radost? Budu díky této činnosti/rozhodnutí spokojenější?

Externí regulace může být fajn a dávat smysl. Stejně tak může ve velké míře kazit cestu k osobní spokojenosti. Je velmi plytká a často díky ní získáváme jen takové věci, které nás dlouhodobě neposouvají k vyšším cílům a rozvoji.

V dalších článcích navážeme a ukážeme si, jaké další druhy motivace existují, jaký mají na nás dopad – a hlavně jak s nimi pracovat v kontextu volby budoucího směřování.