Vysoká, nebo vyšší odborná? Která mi bude sedět více?

Pokud se budeme bavit o možnostech studia po střední škole v tom nejširším možném smyslu, těch hlavních je asi pět. Myslím tím studium na vysoké škole, na vyšší odborné škole, studium v jazykovce, gap year a nástup na trh práce. Všechny možnosti patří do další vzdělávací dráhy, každá z nich je ale trochu jiná.

Pojďme se prvně zaměřit na rozdíl mezi vysokou školou a vyšší odbornou školou. Tzv. VOŠky totiž často nejsou první volbou, ale taktéž mají své výhody a pro některé se mohou hodit více než vysoké školy. Jaké jsou tedy hlavní rozdíly?

Přijímačky se skládají na oba typy škol. Na výšky jsou často složitější a úspěšnost jejich splnění je až násobně nižší než na vyšší odborné školy. Na VOŠkách a soukromých vysokých jsou ale často přijímačky až později a tak v případě neúspěchu na veřejné výšce, je stále možnost dostat se na soukromou nebo na VOŠku.

Systém studia je na obou školách dost odlišný. Zatímco na většině oborech na vysoké si sami volíte předměty, které chcete absolvovat a tvoříte si rozvrh, na VOŠce máte většinou rozvrh daný. Přednášky na výškách jsou nepovinné, cvika většinou povinná jsou, na VOŠkách je povinné většinou vše, jsou tak v tomto podobnější spíše střední škole.

Další rozdíl je v zaměření. Vysoké školy jsou často zaměřeny spíše na teorii, vyučují na nich akademici, kteří se podílejí na výzkumech a umějí skvěle předat širší souvislosti probíraných témat. Poměr teorie a praxe se na výškách liší obor od oboru, určitě však platí, že na žádné výšce nebudete mít tolik praxe jako na VOŠce. VOŠky jsou primárně zaměřeny do praxe, spolupracují s firmami a vyučují na nich lidé, kteří jsou i praktickými mistry svých oborů.

Z obou typů školy si odnesete nějaký titul. Akademický postup na výšce je jasně daný, prvně jsi bakalář, potom magistr či inženýr a dále můžeš pokračovat na doktorát či se stát dokonce docentem. Jsou ale obory, které to mají i jinak, tradičně třeba lékaři, kteří získávají po 6 letech titul Mudr. Absolvent VOŠ je limitován titulem diplomovaný specialista. Dál už pokračovat nelze. Důležité je zde ale zmínit, že titul DiS. nepatří mezi vysokoškolské, což může být později limitující pro pozice, které vysokoškolský stupeň vzdělání vyžadují. Pokud se ale diplomovaný specialista rozhodne studovat vysokou školu, čas potřebný k vystudování bakaláře se mu může zkrátit až o polovinu, tedy na rok a půl místo tří.

No a posledním tématem jsou peníze. Studium na veřejných vysokých školách je zpravidla bezplatné, pokud se vejdete do standardní délky studia plus rok, což znamená, že na bakaláře máte 4 roky bezplatného studia, následné poplatky si pak určuje každá škola zvlášť. Narozdíl od toho studium na VOŠ a soukromých výškách je zpoplatněno vždy. Co se týká veřejných VOŠek, zde se ceny pohybují mezi 3 a 5 tisíci za rok. U soukromých VOŠ a výšek se pak můžeme pohybovat až v řádech desítek tisíc za rok.

Další možnosti, o kterých jsem mluvil na začátku videa často slouží jako tzv. záchranné možnosti. Nemusí to tak ale být. Studium na jazykovce může otevřít mnoho dveří např. pro studium cizojazyčného oboru nebo rovnou studium v zahraničí. Gap year, tedy nestudijní rok mezi střední a výškou, je v některých zemích považován za absolutní standard. Spočívá v tom, že třeba na rok odjedete pracovat někam do zahraničí, nebo se necháte zaměstnat ve vybraném oboru u nás a vyzkoušíte si tak, zda je to prostředí, které vás opravdu láká a ve kterém se chcete následujících několik let pohybovat. A pak už bude jen na vás, zda po roce na vysokou nastoupíte, nebo v práci už zůstanete, protože vám to bude stačit.

Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv variantu, bude to v pohodě, pokud se rozhodnete informovaně a sami za sebe.